Emoční vyčerpání a cynismus. Nový výzkum představuje, jak jsou na tom čeští učitelé a učitelky

Nadměrný stres v práci zažívá podle zahraničních studií zhruba polovina učitelů a učitelek. Jak je to v Česku se v současnosti snaží zjistit vědci z Národního institutu SYRI – v jednom z největších výzkumů duševního zdraví na pracovišti mapují mimo jiné i to, kolik pedagogů zažilo vyhoření a jaké faktory na to měly vliv. Výsledky by pak mohlo využít třeba i ministerstvo školství. 

Podle Kateřiny Zábrodské z Psychologického ústavu AV ČR, která se na výzkumu podílí, je z vědeckého pohledu důsledkem dlouhodobého chronického stresu známka vyhoření.

„Má tři takové základní komponenty: nejnápadnější je takzvané emoční vyčerpání, to znamená, že ten učitel nebo učitelka cítí, že nemá dost energie se té práci věnovat. Může se to projevovat tak, že se ráno vzbudí a při představě, že má jít ráno do práce, už cítí, že nechce, že nemůže,“ vysvětluje expertka.

Dál se podle Kateřiny Zábrodské může při vyhoření objevit i jakýsi cynismus. „To se projevuje tak, že ten člověk má obtíže se vztahovat k lidem v té dané práci. To se týká třeba žáků, kolegů, může k nim mít odstup, může mít problém vnímat jejich emoce. Učitel se třeba chová k žákům s despektem, uráží je, zesměšňuje je,“ dodává.  

Třetí složkou vyhoření je podle psycholožky pocit člověka, že danou práci jednoduše nezvládá, že ji nedokáže dělat dobře. Zahraniční data ukazují, že nadměrný stres v práci zažívá až polovina učitelů a učitelek.

O duševním zdraví učitelů mluví psycholožka Kateřina Zabrodská na Českém rozhlase Plus v nahrávce zde.